Historie farnosti

Celková historie farnosti

Pověst o založení Obyčtovského kostela

Tuto pověst zaznamenal začátkem 19. století P. Antonín Sláma. Ta hovoří o vzniku obyčtovského kostela někdy před rokem 1234. Dle pověsti se Mikuláš Smilo, pán z Obyčtova, zúčastnil křížové výpravy do Palestiny (na základě historického kontextu pravděpodobně páté či šesté), ve které přišel o své dva syny. Po jeho návratu jeho manželka truchlila a sdělila mu, že se jí v den jejich smrti její synové zjevili, když se modlila před mariánským obrazem. Na počest tomuto zázraku nechal Mikuláš Smilo v Obyčtově postavit poutní mariánský kostel v gotickém stylu.

Historie kostela do roku 1734

První historicky doloženou duchovní správu vedli v Obyčtově kněží johanitského řádu ze Starého Brna. Od roku 1516 byla obyčtovská farnost vedena cisterciáky a v letech 1550 - 1625 patřil obyčtov k církvi protestantské. Během třicetileté války, tedy v letech 1618 - 1648 byl kostel patrně velmi poškozen, či dokonce vypálen. Znovu vysvěcen byl až roku 1672, duchovní správa byla obstarávána z města Žďáru.

Vystavění nového kostela Santinim

Nový kostel byl vystavěn na místě starého rozhodnutím opata žďárského kláštera Václava Vejmluvy okolo roku 1735. Projektantem byl Vejmluvův “dvorní” architekt italského původu Jan Blažej Santini Aichel, autor mnoha architektonických památek, například poutního kostela na Zelené hoře. Návrh obyčtovského kostela byl jedním z jeho pozdních děl (Santini zemřel roku 1723). Nový kostel je vystavěn v barokním stylu a má neobvyklou podobu želvy - obdélníková loď se zkosenými rohy představuje tělo želvy, nárožní čtvercové kaple připomínají želví nohy, polygonální sakristie je hlavou želvy a předsíň je želví ocas. Želva symbolizuje stálost ve víře a záštitu. Taktéž přešel do křesťanství symbol želvy z antiky jako symbol dobré manželky. Původní návrh neobsahoval současnou věž kostela, ta byla vystavěna spolu s márnicí a hřbitovní zdí až v roce 1798 po zboření původní sakristie. Dvě z bočních kaplí byly v roce 1829 zbořeny, znovu vystavěny byly v roce 1964. Všechny boční kaple původně obsahovaly malé věžičky, které byly strženy v roce 1846.

Události na kostele do současnosti

Kostel se během 19. století vyvíjel, stejně tak fara i sama farnost. Byly vyměněny lavice, opraveny hodiny, přidány obrazy (například křížová cesta) a práce byla vykonána i na varhanách. Roku 1907 došlo v Obyčtově k požáru, který poškodil nejen kostel, ale i faru a obyčtovskou školu. Byla zničena střecha kostela i věže, ve věži byly kompletně zničeny hodiny a zvony. Po požáru byl kostel pokryt pozinkovaným plechem. Zvony a hodiny byly zakoupeny nové. Na věž byla umístěna pozlacená hvězda s hromosvodem. Značná část oprav a vylepšení proběhla v kostele v 60. letech 20. století; byl zbudován nový oltář, vystavěn nový kůr obíhající kolem lodi kostela, byly zřízeny nové varhany, které zde sloužily až do roku 2011, kdy proběha výstavba varhan současných. Následovala výměna plechové krytiny věže a střechy kostela za měděnou a obnovení nátěru fasády.

Podoba kostela v současnosti

Hlavní oltář kostela

Dnešní podoby nabyl oltář po rekonstrukci v letech 1958 až 1961. Má připomínat barokní stav oltáře před rokem 1877. Oltář je zhotoven ze dřeva. V jeho středu je věžovité uspořádání dvou svatostánků - spodní je otvírací a ukládá se v něm ciborium, vrchní je otáčivý a slouží k vystavení nejsvětější svátosti. Nad zakončením svatostánků je baldachýnová ozdoba, na níž je umístěna dřevěná socha Madony s Děťátkem. Socha je kopií Studniční Panny Marie z konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Žďáře nad Sázavou. Po bocích oltáře jsou na vysokých podstavcích umístěny sochy sv. Jáchyma a sv. Anny.

Kazatelna

Kazatelna původně byla v poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou. V roce 1784 byla po požáru na Zelené hoře věnována obyčtovskému kostelu. Kazatelna je dřevěná, dřevo je nabarveno zelenou a hnědou barvou. Hlavní ozdobou jsou 3 zlaté reliéfy: zjevení Panny Marie Bočkovi z Obřan, Jan Nepomucký v rakvi a svržení Jana Nepomuckého do Vltavy.

Boční kaple

V obyčtovském kostele jsou celkem 3 boční kaple, umístěné v “nohách” podoby želvy.
Vpravo u presbytáře se nachází kaple sv. Josefa, ve které je obraz svatého Josefa s Ježíškem.
Kaple sv. Jana Křtitele je vlevo u presbytáře, nachází se v ní obraz sv. Jana Křtitele a křtitelnice z modrého mramoru, která má na svém víku sošku sv. Jana Křtitele.
V pravém zadním rohu kostela je umístěna kaple Nejsvětější Trojice s oltáříkem Nejsvětější svaté trojice a Božím hrobem. Taktéž je v ní situován zajímavý obraz “Útěk do Egypta”, na kterém je vyobrazena Madona s Ježíškem. Ten byl obyčtovskému kostelu darován roku 1877 z pražského dominikánského kostela sv. Petra a Pavla na Poříčí.